Ahoj, jsem dlouhosrstá výmarská ohařka, narodila jsem se 7. 1. 2008 a bydlím v Pardubicích. Narodila jsem se také v Pardubicích, takže jsem se svými novými páníčky dlouho cestovat. Moje maminka se jmenuje Selby (Aiša ze Štíteckých zahrad) a tatínek Farao z Tolštejna. V novém domově jsem si velmi rychle zvykla, asi také protože mám 2 kamarádky na lumpárny starší Terezku, která chce, abych jí poslouchala a mladší Verunku, kterou ochraňuji před ostatními. Taky mám kamarádku Gimču, maďarskou ohařku, která bydlí u babičky a dědečka, dokonce k ní občas jezdím na chatu, když si páníčkové potřebují odpočinout.
Jako štěňátko jsem nejprve bydlela uvnitř domu, ale poté, co jsem každý den po sobě zanechala spoušť v podobě hromádek, loužiček vypletých kytek, páníček rozhodl, že budu chodit spát do svého kotce, kde mám boudu. I na to jsem si zvykla. Léto bylo fajn, holky byly doma. Byla jsem na dovolené v Telči, kde se mi moc líbilo. Bydlela jsem s páníčkama v penziónu, každý den jsem běhala po lese. Potom jsem jela ještě stanovat, měla jsem zde kamarády z Plzně. Pěkně jsem si to užila, zvláště poslední noc, kdy jsem utekla a vylízala všechny kotlíky v tábořišti.
Na konci léta jsem měla vzácnou návštěvu. Moje mamka se přijela podívat. Měla jsem z ní velkou radost, škoda jen, že si se mnou nechtěla moc hrát. Už se moc těším, až ji zase potkám.
Dostala jsem však nového kamaráda, babička s dědečkem v Cihelně mají Matýska, což je čokoládový labrador, a je to opravdový kamarád na všechny lumpárny, jen by mne nemusel pořád tolik okusovat.
Na podzim jsem se však začala nudit, holky chodí do školky a do školy a já jsem hodně sama doma. Sice mám doma paničku, ale ta se bojí jezdit se mnou na kole, prý mám moc síly. No co se dá dělat, musím se snažit přečkat podzim a zimu a na jaře bude určitě lépe. Zatím pracuji na staré sedačce, občas si udělám někde jamku a něco rozkoušu.
Taky chodím do psí školy do Nemošic, naučila jsem se zde základní povely: sedni, lehni, ke mně, k noze a zůstaň. Příští rok mne čeká pravý myslivecký výcvik.
